Ráda bych dnes mluvila o dvou nejdůležitějších sociálních trendech nadcházejícího století a možná dalších 10 000 let Ale chci začít se svojí prací o romantické lásce, protože to jsou mé poslední výsledky. Já a moji kolegové jsme udělali následující – za pomoci funkční magnetické rezonance jsme pořídili snímky mozků 32 lidí, kteří byli bláznivě zamilovaní. U 17 ze zamilovaných byla jejich láska opětována a 15 zamilovaných dostalo právě kopačky. Nejprve bych vám tedy ráda pověděla o tomto a poté pokračovala, o čem si myslím, že je láska. 


"Co je to láska?" ptá se Shakespeare. Naši předkové si pokládali tuto otázku po miliony let, od té doby co sedávali kolem ohně a pozorovali hvězdy. Začala jsem tím, že jsem se pokusila zjistit, co je to romantická láska pomocí výzkumu za posledních 45 let – výzkumu v psychologii. A ukázalo se, že když se zamilujete, začnou se dít velmi zvláštní věci. První věc, co se stane, je, čemu já říkám, že osoba nabyde "zvláštního významu". Jak mi jednou pověděl jeden řidič náklaďáku: "Svět má nový střed a tento střed je Marry Anne."


George Bernard Shaw to řekl trochu jinak. Řekl: "Láska je přeceňování rozdílů mezi jednou a druhou ženou." A to je přesně to, co děláme. (smích) A potom se zaměříte na tuto osobu. Můžete si udělat seznam věcí, co na ní nemáte rádi, ale pak ho zahodíte a soustředíte se na to, co na ni rádi máte. Jak řekl Chaucer: "Láska je slepá."


Ve snaze porozumět romantické lásce jsem se rozhodla, že budu číst poezii z celého světa, a chci vám přečíst velmi krátkou báseň z Číny 8. století, protože je v ní téměř dokonalý příklad muže, který se naprosto zaměřil na danou ženu. Je to jako když jste do někoho bláznivě zamilovaný a přijdete na parkoviště. Jeho/její auto je odlišné od všech aut na parkovišti Sklenice na víno na večírku je odlišná od všech ostatních sklenic A v tomto případě se muž zamiloval do bambusové rohože na spaní.


A o tom je ta báseň. Ten muž se jmenoval Yuan Chen. "Nemohu snésti pomyšlení, že bych se měl zbavit bambusové rohože. Tu noc, kdy jsem tě vzal domů, pozoroval jsem tě, jak ji smotáváš." Zamiloval se do bambusové rohože, nejspíše kvůli zvýšené aktivitě dopaminu ve svém mozku, stejně se tomu děje u vás či u mne.


Každopádně nejenom, že ta osoba získá zvláštní význam a že na ni zaměříte svou pozornost, že vše zveličujete, ale navíc pocítíte sílu. Jak mi řekl jeden Polynésan: "Cítím se jako bych skákal do oblak" Jste vzhůru celou noc. – až do úsvitu Cítíte se být v povznesené náladě, když se vše daří, a propadáte zoufalství, když se nedaří. Jste na té osobě závislí. Jak mi řekl jeden obchodník z New Yorku: "Cokoli má ona ráda, mám rád také." Prosté. Romantická láska je velmi jednoduchá.


Stáváte se nesmírně sexuálně majetničtí. Když jen tak s někým příležitostně spáváte, tak se až tolik nestaráte, zda spí i s někým jiným. Ale ve chvíli, kdy se zamilujete, začnete toho druhého chtít vlastnit. Myslím si, že to má evoluční příčinu. Účelem je dát dva lidi dohromady natolik pevně, aby společně vychovali děti.


Ale hlavní charakteristikou romantické lásky je žádostivost, intenzivní žádostivost být s tou danou osobou, ne pouze sexuálně, ale citově. Bylo by hezké skončit s ní v posteli, ale vy chcete, aby vám zavolala, pozvala vás na rande, a tak dále. Aby vám řekla, že vás miluje. Jinou důležitou vlastností je motivace. Motor ve vašem mozku se nastartuje – a vás to za tou osobou žene.


A v neposlední řadě je to posedlost. Před tím, než jsem ty lidi posadila před přístroje, jsem se jich ptala na všechno možné. Ale má nejdůležitější otázka byla pokaždé stejná: "Jakou část dne na toho druhého myslíte?" A oni odpovídali: "Celé dny, celé noci. Nedokážu na něho přestat myslet."


A potom, jsem se jich zeptala na poslední otázku. Vždycky jsem se na ni musela připravit, protože já nejsem psycholog. Nepracuji s lidmi v traumatických situacích. Má poslední otázka byla pokaždé stejná. Zeptala jsem se: "Zemřel byste pro něho či pro ni?" A tito lidé odpověděli bez známek pochybností: "Ano!" Jako bych je požádala o slánku. Byla jsem tím opravdu zasažená.


Pořídili jsme tedy snímky jejich mozků, když se dívali na fotografii své milé a když se dívali na neutrální fotografii s přestávkou mezi tím. Takže jsme mohli vidět ten samý mozek ve vybuzeném stavu a při odpočinku, a nalezli jsme mnoho aktivních míst. Jedno z nejdůležitějších bylo to, které se aktivuje po dávce kokainu. A to je přesně to, o co tady jde.


Začala jsem si uvědomovat, že romantická láska není cit. Já si ostatně vždycky myslela, že je to spíš skupina emocí, od těch vznešených až po ty přízemní. Ale ve skutečnosti je to síla. Přichází od hnací síly mozku. části vědomí s tužbami a posedlostí Ten druh vědomí, (co se dostává ke slovu) když si chcete vzít dílek čokolády, když chcete být v práci povýšen, Pohon mozku. Je to síla.


Ve skutečnosti je mocnější než sexuální síla. Víte, když někoho požádáte, aby se s vámi vyspal a on odpoví: "Ne, díky," tak se určitě nezabijete, ani nepropadnete klinické depresi. Ale lidé po celém světě by kvůli lásce zabíjeli. Lidé pro lásku žijí. Zabíjejí. Umírají. Tvoří písně, básně, povídky, sochy, obrazy, mýty, legendy. Ve více než 175 společnostech zanechali lidé důkaz o tom, co já pokládám za jeden z nejmocnějších mozkových systémů na zemi, jak pro velkou radost, tak pro velké trápení.


Také jsem si začala myslet, že to je jeden ze tří v principu odlišných systémů, které se vyvinuly z páření a reprodukce. První je sexuální síla: žádost po sexuálním uspokojení. W.H. Auden to nazval "nesnesitelne svědění v nervech" a to je přesně to, o co se jedná. Nepřestává vás to otravovat, je to jako když máte hlad. Druhý z těchto systémů je romantická láska: radostné vzrušení a posedlost prvotní lásky. A třetí systém je pouto: vnímání klidu a bezpečí, které můžete cítit v dlouhodobém partnerském svazku.


A domnívám se, že sexuální síla se vyvinula, aby vás dostala mezi celou řadu partnerů. Můžete to cítit, když si jen tak jedete kolem v autě. Nemusí být zaměřená na nikoho. Romantická láska se, myslím, naopak vyvinula, aby koncentrovala vaši reprodukční energii v daný okamžik na právě jednu osobu, tudíž aby šetřila váš reprodukční čas a energii. A citové pouto se, jak se domnívám, vyvinulo, aby vám umožnilo toho druhého tolerovat – (Smích) – alespoň natolik dlouho, abyste společně vychovali dítě.


Po této předmluvě bych ráda pokračovala diskuzí dvou nejvýznamnějších sociálních trendech – - jeden za posledních 10 000 let a ten druhý určitě za posledních 25 let – které mají dopad na tyto tři mozkové systémy: chtíč, romantickou lásku a silné citové pouto.


Zaprvé, ženy se stávají pracovní silou. Dívala jsem se na 130 společností v demografické ročence OSN. A všude na světě, u 129 ze 130 těchto států, ženy přicházejí na pracovní trh, někde velmi, velmi pomalu, ale přicházejí, a také velmi pomalu mizí mezera mezi muži a ženami ve smyslu ekonomické moci, zdravotní péče a vzdělání. Je to velmi pomalé.


U každého trendu na této planetě najdete i opačný trend. Všichni o nich víme, ale přesto – arabské přísloví říká: "Psi štěkají a karavana jede dál." A opravdu karavana jede dál. Ženy se vracejí na pracovní trh. Říkám vracejí, protože to není nic nového. Po miliony let na afrických pastvinách ženy dojížděly do práce sklízet zeleninu A vracely se domů s 60-80% večerního jídla. Dvojí příjem byl standard. A ženy byly povážovány za ekonomicky, sociálně a sexuálně rovnocenné mužům. Ve zkratce, jen se vracíme do minulosti. 


Z pohledu žen byl nejhorším vynálezem pluh. S počátkem pluhu a zemědělství se muži dostali do silové pozice. Ženy ztratily svoji prastarou úlohu sběračů, ale později s průmyslovou revolucí a postindustriální revolucí se vracejí na pracovní trh zpět. Ve zkratce: získávají status, který už před miliony let měly. Před 10 000 lety, před 100 000 lety. Vidíme jednu z nejpamětihodnějších tradic v lidské historii, která bude mít následky.


Mám celou přednášku o dopadech vstupu žen do byznysu. Uvedu jen pár věcí a pak budu pokračovat o sexu a o lásce. Je mnoho rozdílu mezi pohlavími, kdo měl syna a dceru určitě si nemyslí, že muži a ženy jsou stejní. Nevím, proč chtějí, abychom si mysleli, že muži a ženy jsou stejní. Je toho tolik, co máme společného, ale také tolik, co společného nemáme, v čem jsme jiní.


Slovy Teda Hughese: "Jsme jako dvě nohy. Potřebujeme jeden druhého, abychom šli kupředu." Ale nevyvinuli jsme se se stejným mozkem. Nacházíme více a více rozdílů v mozku mezi pohlavími. Pár jich uvedu a pak už budu povídat o sexu a lásce. Jedním z nich je ženská verbální zdatnost. Ženy umějí mluvit.


Ženy rychle nalézají správná slova, základní artikulace je na vrcholu v polovině mentruačního cyklu, kdy se zvedne hladina estrogenu. Ale i během menstruace jsou lepší než průměrný muž. Ženy umějí mluvit. Dělají to už po miliony let, slova jsou ženské nástroje. Drží před obličejem své dítě, žvatlají si s ním, opakují si s ním, vzdělávají ho slovy. A stávají se velmi mocnou silou.


Dokonce i v Indii a Japonsku, kde se na pracovní trh ženy moc nehrnou, se dostávají do žurnalistiky. A podle mne je televize něco jako globální ohniště. Sedíme okolo a ona mění naši mysl. Téměř každý producent, s kterým jsem se v televizi setkala, který se mnou dojednával, o čem budeme mluvit, byla žena. Solženicyn jednou řekl: "Dobrý spisovatel je druhá vláda země."


Dnes tvoří 54% amerických spisovatelů ženy. Je to jedna z mnoha vlastností, které ženy mají, a které přinesou na trh práce. Mají neuvěřitelné schopnosti, vyjednávací schopnosti. Mají velkou fantazii. Známe v mozku systémy pro imaginaci, dlouhodobé plánování. Ženy jsou schopny komplexního uvažování. Díky tomu, že ženský mozek má lepe propojené jednotlivé části jsou ženy při rozhodování schopny propojit více kousků dat, vidět komplexní vzory, více možností a výstupů. Dokážou myslet v kontextu, holisticky, já to nazývám síťové myšlení.


Muži mají tendenci – a teď se bavíme o průměrech – odstranit to, co nesedí, soustředit se na to, co dělají, a myslet krok po kroku. Oba způsoby myšlení jsou dobré. Abychom uspěli, potřebujeme je oba. Je skutečností, že ve světě je mnohem více mužů – géniů a zároveň také mnohem více mužů – idiotů. (Smích) Když mužský mozek pracuje dobře, pracuje extrémně dobře. A já si skutečně myslím, že se posouváme ke společnosti, kde spolu budou lidé lépe spolupracovat. Společnosti, kde jsou vlohy mužů i žen pochopeny, oceněny a využity.


Ale skutečnost, že ženy přicházejí na pracovní trh, má obrovský dopad na sex, lásku a rodinný život. Zaprvé, ženy začínají dávat průchod své sexualitě. Pokaždé žasnu, když za mnou někdo přijde a ptá se: "Proč jsou muži takoví proutníci?" Odpovídám: "Proč si myslíte, že jsou muži větší proutníci než ženy?" "Ale no tak, – muži jsou přeci záletní" A já odpovím "A s kým tito muži podle vás spí?" To je základní matematika! (smích)


Každopádně... Na západě dívky začínají ženy začínají se sexem dříve, mají více partnerů, mají méně výčitek, že tyto partnery mají, vdávají se později, mají méně dětí, opouštějí nevydařená manželství pro nová, lepší. Vidíme vzestup ženské sexuality a jejího vyjadřování. Ve skutečnosti se vracíme k sexualitě, která byla pravděpodobně k vidění před milióny let na savanách v Africe, protože to je ten druh sexuality, který vidíme u dnešních společností lovců a sběračů.


Také se vracíme ke starobylé podobě manželské rovnosti. Říká se, že 21. století bude stoletím tzv. "symetrického manželství", "ryzího manželství" nebo "kamarádského manželství". Tedy manželství mezi rovnými, vzor do značné míry srovnatelný se starými časy.


Také vidíme vzestup romantické lásky. 91 procent amerických žen a 86 procent mužů by si nevzalo někoho, kdo sice má naprosto všechny vlastnosti, které očekávají u svého partnera, ale do koho přitom nejsou zamilovaní. Lidé napříč celým světem, v 37 zkoumaných společnostech, chtějí být zamilovaní do osoby, kterou si berou. Dohodnutá manželství začínají skutečně mizet z lidského života.


Já si dokonce myslím, že manželství se stávají více soudržnými díky druhému světovému trendu. Ten první – to je příchod žen na pracovní trh. A ten druhý je celosvětové stárnutí populace. Nyní se uvádí, že v Americe by za střední věk mělo být považováno vše do 85. Protože dokonce i v té nejvyšší věkové kategorii, od 75 do 85, celých 40% lidí nemá žádné vážné problémy. Takže vidíme, že střední věk se skutečně prodlužuje.


Podívala jsem se do jedné ze svých knih na data o rozvodech z 58 společností. A ukázalo se, že čím starší jste, tím menší šance je, že se rozvedete. Proto je míra rozvodů v Americe nyní stabilní, a dokonce se začíná snižovat. Je možné, že se bude snižovat ještě více. Já k tomu ještě přidala Viagru, hormonální léčbou menopauzy, umělé klouby a neskutečně zajímavé ženy ženy nikdy nebyly tak zajímavé jako jsou nyní. Nikdy předtím na této planetě nebyly ženy tak vzdělané, tak zajímavé, tak schopné. Upřímně se domnívám, že byla-li někdy v evoluci člověka doba, abychom měli šanci na dobrá manželství, tak ta doba je nyní.


Ale vždycky je tu nějaké "ale". Tyto tři mozkové systémy: žádostivost, romantická láska a citové pouto nejsou spolu vždy provázány. Mimochodem, ony spolu mohou být provázány. To je důvod, proč příležitostný sex není tak příležitostný, jak by se zdálo. S orgasmem dostanete dávku dopaminu. Dopamin je provázán s romantickou láskou a vy se můžete zamilovat do někoho, s kým jste si mysleli, že se jen vyspíte. Při orgasmu taky dostanete šlehu oxytocinu a antidiuretického hormonu, které souvisejí s citovým poutem. To je ten důvod, proč můžete cítit kosmickou jednotu s někým, s kým jste se právě milovali.


Ale tyto tři mozkové systémy: žádostivost, romantická láska a citové pouto vždy ve shodě být nemusejí. Můžete mít silné citové pouto s dlouhodobým partnerem zatímco hoříte intenzivní romantickou lásku pro někoho jiného a přitom pocítíte žádostivost ještě po úplně jiných osobách. Ve zkratce, jsme schopni milovat v jeden okamžik více než jednu osobu. Dokonce je možné ležet v noci v posteli a z pocitů hlubokého citového připoutání k jedné osobě přepínat do romantické lásky k někomu úplně jinému. Jakoby se v naší hlavě sešla komise a snažila se rozhodnout, co máme dělat. Upřímně, nemyslím si, že jsme zvířata, která byla stvořena, aby byla štastná; jsme zvířata stvořená, aby se množila. Myslím, že štěstí musíme dosáhnout sami. A myslím, že máme na to, abychom spolu dobře vycházeli.


Takže bych chtěla zakončit dvěma věcmi. Něčím, čeho se bojím a nádherným příběhem. Má obava se týká antidepresiv. Ve Spojených státech je předepisováno přes 100 milionů antidepresiv ročně. A tyto léky se stávají generiky a jako povodeň se šíří do celého světa. Znám dívku, která byla na antidepresivech zvyšujících hladinu serotoninu (SSRI) od svých třinácti let. Dnes je jí 23. Bere je od svých 13.


Nemám nic proti těm, kdo je berou krátkodobě, když prochází něčím naprosto příšerným. Když chtějí spáchat sebevraždu nebo zabít někoho jiného, tak bych je doporučila. Ale čím dál víc lidí ve Spojených státech je bere dlouhodobě. A tyto léky skutečně zvyšují hladinu serotoninu. A tím, že zvýší hladinu serotoninu, potlačí oběh dopaminu. To je něco, co je obecně známé. Dopamin je provázán s romantickou láskou. A nejen že potlačí oběh dopaminu, ale vypnou sexuální energii. A se sexuální energií i orgasmus. A vypnete-li orgasmus, vypnete i tu záplavu chemikálií, co způsobí dlouhodobé citové pouto. V mozku je všechno propojené. A když v mozku manipulujete s jedním systémem, tak začnete manipulovat i s jiným. Já prostě tvrdím, že svět bez lásky je strašlivé místo.


Takže – (potlesk) – děkuji. Chtěla bych skončit příběhem – už jen poznámku. Studuji romantickou lásku, sex a citové pouto po třicet let. Pocházím z dvojčat, a tak mne zajímá, proč jsme si všichni tak podobní. Proč vy a já jsme si podobní, proč jsou si podobní Iráčané a Japonci, původní obyvatelé Austrálie a lidé na břehu Amazonky.


Asi před rokem se mi ozvali z internetové seznamky Match.com a nabídli mi, abych jim pomohla vytvořit novou seznamovací službu. A já jsem řekla: "Víte, já nevím nic o charakteru. Opravdu, nevím. Myslíte, že já jsem ta správná osoba?" A oni odpověděli: "Ano" Tak jsem se dostala k úvahám, proč se zamilujete do oné osoby a ne do jiné,


a to je můj současný projekt, o tom bude má další kniha. Je spousta důvodů, proč se zamilujete do jednoho člověka a ne do druhého. Načasování je důležité. Podobnost je důležitá. Tajemství je důležité. Zamilujete se do toho, kdo vám nějakým způsobem připadá tajemný, z části proto, že tajuplnost zvyšuje hladinu dopaminu v mozku, a tak je pravděpodobné, že překonáte mez zamilovanosti. Zamilujete se do člověka, který pasuje do toho, čemu já říkám váš typ, seznam znaků, který se mimoděk vytvoří během vašeho dětství. A taky si myslím, že začnete být přitahován jistými lidmi, kteří nějak doplňují vaše mozkové systémy. A to je to, na čem nyní pracuji.


Ale chtěla bych vám povědět příhodu, abych ukázala, abych tu předvedla biologii lásky. A také bych chtěla něco říci o kultuře o kouzlu lásky. Je to příběh, který mi vyprávěl někdo, kdo ho slyšel od někoho jiného... nejspíš bude pravdivý. Byl to doktorand z – já jsem na Rudgers a moji dva kolegové Art Aron ze SUNY Stony Brook, kam dáváme naše lidi na funkční magnetickou rezonanci.


A tento doktorand byl bláznivě zamilován do jiné doktorandky, a ta jej nemilovala. Byli na konferenci v Pekingu a on znal naše výsledky, že když se s někým pustíte do něčeho zcela nového, tak že to může zvednout úroveň dopaminu v mozku a případně stáhnout tento mozkový systém do romantické lásky. (Smích) Takže se rozhodl, že na to půjde věděcky a pozval to děvče na projížďku rikšou.


A určite – já jsem tedy rikšou nikdy nejela – ale jistě jezdí kolem autobusů a náklaďáků a musí to být bláznivé a hlučné a vzrušující a on si představoval, jak tohle zvedne její úroveň dopaminu a ona se do něj zamiluje. Tak vyjeli a ona pištěla a objímala ho a smáli se a měli se skvěle. Po hodině slezli z rikši, ona rozhodila ruce a řekla: "No, nebylo to úžasný?" "A nebyl ten rikša kus chlapa?" (smích) (potlesk)


Kouzlo lásky! Zakončím tím, že před milióny let se vyvinuly tři základní síly: sexuální, romantická láska a pouto k dlouhodobému partnerovi Tyto systémy jsou hluboko zapsány do lidského mozku. Budou tu tak dlouho, jak dlouho tu bude náš rod žít tím, co Shakespeare nazýval "to osudové rozrušení". Děkuji. (potlesk)