Tragický příběh dívky, která propadla pocitu, že radost, štěstí a životní naplnění je možné vstříknout injekční stříkačkou (2001). Scénář a režie H. Třeštíková. Snímek obdržel Zvláštní uznání poroty na 36. ročníku MFF v Karlových Varech.

S Katkou se setkáváme v léčebně pro drogově závislé v Němčicích. Katka právě postupuje do poslední fáze léčby, září spokojeností a těší se na další dny. O pár měsíců později už je ovšem všechno jinak. Katka je v Praze, zamilovaná do přítele Ládi – ale oba jsou na heroinu. "Jenom si tak hrajeme," říká Láďa, který věřil, že stačí chtít a ze závislosti se jednoduše dostanou. Opakovaně se setkáváme s Katkou a Láďou, kteří de facto žijí na ulicích Prahy a dny tráví "děláním peněz" a sháněním "materiálu". Postupná euforie čerstvě zamilované dvojice mizí ve všedních problémech a přichází strach, že abstinence možná nebude tak jednoduchá, jak si z počátku mysleli. Zvyšuje se denní dávka heroinu, kterou Katka a Láďa potřebují k běžnému fungování, zmenšuje se okruh krámů, kde lze "dělat peníze" a přibývá záznamů na policii. Katka a Láďa se stále víc hádají a nakonec se rozcházejí.

Katka se sbližuje s Janou, dívkou, která tak jako ona žije na ulici a s drogou. Katka ztrácí všechny zábrany a fetování je už její jedinou činností, ve které jí nezabrání ani zvětšující se zdravotní problémy a varování lékařů, že jí zbývají dva roky života, pokud nepřestane.

Katka končí na ulici a provozuje "nejstarší řemeslo světa" jak sama říká. Zdroj peněz byl nalezen a opět je na drogu... Film se pokouší reálným sledováním života drogově závislých upozornit na problém drog v poněkud jiném úhlu pohledu. Průvodci tentokrát nejsou odborníci, kteří diváky varují, ale reální narkomani, kteří věcně a bez emocí popisují svoji každodenní realitu. Jednotlivé díly cyklus Ženy na přelomu tisíciletí natočila režisérka Helena Třeštíková časosběrnou metodou. Příběh Katky sledovala pět let, premiéru měl v r. 2001.