Před několika lety šokoval početnou televizní diváckou obec v pořadu Šance zcela neznámý mladíček Petr Jablonský dokonalou imitací hlasů, gest i mimiky nejen populárních herců a zpěváků, ale především politiků. Jeho takřka dokonalá interpretační schopnost se snoubí s "vhledem do myšlení karikovaných osobností" natolik, že po několika vystoupeních ve výše zmíněném, dnes již neexistujícím pořadu České televize, paradoxně nenašel – kromě spíše okrajových příležitostí v rozhlasu – významnější plochu k uplatnění svého talentu. Jeho "komentování" společenské a politické scény je o to zajímavější, že v době Sametu chodil do páté třídy obecné školy – je tedy prost všech vedlejších vlivů a másla na hlavě, které zatěžují množinu jeho starších "profesních soudruhů".

Zhruba před rokem nabídl Petr Jablonský spolu s režisérem Jurajem Šajmovičem tehdejší tvůrčí skupiny Karla Hynie námět hodinového dokumentu, ve kterém by Petr Jablonský svým osobitým způsobem komentoval polistopadový vývoj v ČR. Práce na scénáři prošla mnoha peripetiemi a přes nejrůznější "hrané" varianty dospěla k nejjednoduššímu možnému tvaru – náhledu do tvůrčí dílny imitátora, který dostal "úkol" vyrovnat se s posledními 13 lety politického vývoje v Čechách. V archivu ČT si tedy vypůjčil stovky kazet, především se zpravodajskými a publicistickými relacemi, a podle nich se učil mluvit i uvažovat tak, jako Václav Havel, Miloš Zeman, Václav Klaus a další hvězdy politického nebe, které – ať chceme či nechceme – ovlivnily v tomto období myšlení i jednání každého z nás.

Výsledkem je provokující, nervy a občas i bránice trhající koláž, která určitě mnoho lidí pobaví a ještě více namíchne, těžko však některého diváka zanechá lhostejným. Zvláště pak před blížícími se volbami, neboť ty se konají každou chvíli, kdežto filmové dokumenty jsou nadčasové.