O tom, jak dokázali starověcí Egypťané postavit tak kolosální stavby, jakými jsou pyramidy, již bylo napsáno dost a dost. Na tu pravou otázku a to z jakého důvodu vůbec jehlanové monumenty vznikly, však odborná veřejnost narazí jen málokdy. Opravdu se jedná pouze o hrobky faraónů, nebo měly objekty s předobrazem v hvězdných konstelacích i nějaký jiný, vyšší účel? Uznávaný egyptolog Robert Bauval přichází se šokující teorií, která v základech otřásá dosavadním poznáním. Tvrdí, že celá stavební aktivity Egypťanů směřovala ruku v ruce s tehdejšími astronomickými poznatky k jedinému cíli: učinit z pouštní říše "nebeské království", jehož vládci by mohli navěky určovat pravidla celé planety ...

Egyptské pyramidy jsou jednou z nejznámějších památek starověku. Už v té době vzbuzovaly tak velký údiv, že byly zařazeny mezi Sedm divů světa. Jako jediný z těchto divů se dochovaly dodnes a jsou zároveň i nejstarším z nich. Dnes jich je v Egyptě evidovaných mezi 80 a 111. Některé z nich nejsou větší než spousta kamení a jsou v poměrně špatném stavu, jiné dosahují takových monumentálních rozměrů, že je vidět z vesmíru.

Dnes se přiklánějí odborníci, až na výjimky, k hypotéze, že pyramidy v Egyptě sloužily jako hrobky faraonů, egyptských vládců, které jim měly umožnit dojít spojení s astrálními božstvy. V staroegyptštinu byly označovány slovem mer, následek doslova "místo vystoupení". V textech pyramid pocházejících z období stavby pyramid se říká, že se po smrti měl faraon spojit s Reem a zaujmout místo po jeho boku v sluneční loďky. To vše měl dosáhnout výstupem po schodisku.Niet proto divu, že nejstarší známá stavba tohoto druhu v Egyptě, Stupňovitá pyramida faraóna Necericheta (Džosera) má, jak to napovídá její jméno, stupňovitou strukturu. Podobné stavby, ale mnohem menších rozměrů, byly nalezeny i uvnitř hrobek z 1. dynastie, kde plnili pravděpodobně obdobnou, rituální funkci.

Starověcí Egypťané obkládali stěny pyramid leštěnými deskami z vápence a vrcholky zlatem. Většina z vápencového obkladu v průběhu věků z pyramid opadala nebo byla použita na jiné stavby. Nejlépe se obložení zachovalo na Snofruovej Lomená pyramida při Dahšúre, malá část při základně na Menkaurovi pyramidě nebo na vrcholu Rachefova pyramida v Gíze. Největší pyramidy byly postaveny v Gíze: Chufuova (starogr. Cheopsova), Rachefova (starogr. Chefrénova) a Menkaurovi (starogr. Mykerínovy). Nejznámější a největší z nich, známá také jako Velká pyramida v Gíze, je Chufuova pyramida, která byla postavena přibližně v letech 2580 – 2560 př. Kr. Dosahuje výšky 137 m, což ji do roku 1300, kdy byla postavena katedrála v anglickém Lincolnu, dělalo nejvyšší stavbou na světě. Další z pyramidových oblastí se nacházejí v Sakkáře, Abúsíru, Dahšúru, el-medíně, Médúmu a el-Láhúnu.

Sachemchetova pyramida neboli pohřbená pyramida či snad Ztracená pyramida je nedokončená stupňovitá pyramida, nacházející se u Sakkáře v Egyptě.