Sestřih čtyřdílného politického dokumentu z roku 1991. Seriál obhajoval společenské změny a nutnost pravicové politiky po 40-ti letech násilné vlády komunismu. Formou rozhovorů s politiky, umělci a prostými lidmi jsou kladeny otázky po smyslu československé revoluce a důvodech následné deziluze. Seriál se při uvedení v Československé televizi setkal se značným diváckým ohlasem. – Jméno Václava Klause bylo do názvu vybráno symbolicky, protože ztělesňoval tehdejší obecnou víru v nové pravicové politiky, ale dokument není o něm. Klaus v něm vystupuje pouze jako jeden z respondentů a tehdejší ministr financí, obhajující ekonomickou reformu. Název byl režisérem zvolen jako parafráze Zweigova titulu Léčba duchem.

I mezi námi žijí muslimové – buď se u nás usadili z politických či ekonomických důvodů, nebo k islámu konvertovali – jejich důvody bývají mnohem intimnější a osobnější. Jak se jim žije v konfrontaci s obrazem islámského teroristy? Převážná část české populace má o islámské kultuře a náboženství jen kusé vědomosti, proto snadno přijme mediální obraz vytvořený na základě velkého zobecnění. Pro poznání konkrétního člověka či problému tak mají zatarasenou cestu. Navštívili jsme proto představení Identita: Náš islám, které vytvořili členové brněnského občanského sdružení REPT. To se snaží divadelní formou přinášet jednak osvětu v oblasti islámské kultury, jednak se pokouší pojmenovat kontrast mezi realitou českých muslimů a jejich mediálním obrazem. Ptali jsme se i několika mladých českých muslimů a muslimek, mediologa a sociologa, jak je to s islámem po česku. České znění.

co se to děje v Čechách..? . Vyjadřují se různé osobnosti.

Velký společenský dokument, který se pokouší vyvrátit mýtus o hrdinné obci na Zlínsku – Ploštině, vyvražděné a vypálené nacisty na konci války za obětavou pomoc statečným a za svobodu bojujícím partyzánům. České znění.

Na předloktí tetování z koncentráku a ve vzpomínkách zlo 20. století. Luděk Eliáš v dokumentu Petra Lokaje. České znění.

Byli obyvateli Československa a museli narukovat do německé armády. Nejstrašnější světová válka z pohledu obyčejných vojáků. Unikátní, dosud nezaznamenaná svědectví lidí z Hlučínska v dokumentu L. Polákové a A. Koudely.
Byli obyvateli Československa a pomáhali budovat obranný systém na hranici své domoviny. Pak se podpisem pod Mnichovskou dohodou stali občany říše a museli narukovat do německé armády. Obyvatelé Hlučínska, které v historii předchozích dvou století několikrát změnilo úřední jazyk, vládu, geografickou i státní příslušnost, mají dodnes mezi sebou pamětníky a přímé účastníky světové války. Prošli si očistcem války, prožili ruskou zimu, hlad, zajetí, zranění. Po návratu byli vyšetřováni a diskriminováni. Osudy vojáků byly velmi pohnuté a dlouhou dobu se o jejich působení ve wehrmachtu z politických a společenských důvodů nemluvilo. Dnes žije na celém Hlučínsku pouze několik desítek vojenských vysloužilců. České znění.

Jsou tak chudé, že si to v našem pohodlném středu Evropy ani nedokážeme představit. Neumějí číst, ani psát. Přesto společně sní o sociálně spravedlivé společnosti, kde by všichni měli práci a dostávali za ni peníze. Bolívijské dělnice jsou hrdinkami dnešního dokumentu z rozsáhlého mezinárodního cyklu "Proč potřebujeme demokracii?", jehož tvůrci se na aspekt "vlády lidu" dívají ze všech možných úhlů pohledu. V bolívijské epizodě jde o moment, kdy se z hluboce přesvědčené aktivistky pozvolna stává – mimo jiné také vlivem izolace od původního prostředí – poněkud zpohodlnělá politička. Podíváme se také mezi pěstitele koky a zblízka uvidíme nejrozporuplnější postavu současné Bolívie – prezidenta Evo Moralese. České znění.

Tibet je země prodchnutá tradicemi a lidé jsou zde hluboce ovlivněni buddhismem. Základ jejich nenásilného boje za svobodu tvoří schopnost soucítění. Boje za svobodu, který nastal, když Čínská lidová republika provedla "mírové osvobození". Pro Tibeťany to však znamenalo něco docela jiného. To, co dnes celý svět zná jako Tibet, je totiž ve skutečnosti Tibetská autonomní oblast. Jde o pouhou polovinu rozlohy Tibetu před čínskou okupací. Potlačené nepokoje před olympiádou v Číně znovu upozorňují na smutný osud země, která přišla v roce 1950 o svou nezávislost. České znění.

Festival Saijo Matsuri se koná každý rok v říjnu v městě Saijo, v Japonsku. Je to skutečně jeden z nejvíce vzrušujících, a energií nabitých svátků.
Saijo Matsuri je třídenní akce oslavující konec sklizně. Oslavný průvod nese po celém městě 135 zdobených alegorických nosítek Danjiri, každý vážící 700 kg. Celý průvod je velmi vystrojený a nadšený. A když říkám "po celém městě" Mám na mysli po celém městě. Všichni budou na jednom místě po dobu 4-5 hodin a pak jej odnesou 10-20km daleko k další akci kde pokračuje zábava. A dělají to téměř non-stop,celý den a noc po dobu tří dnů.
Film se zaměřuje na druhý den, 17 října. Začíná v jednu odpoledne, jde do tří míst a končí kolem osmé hodiny večerni.

Sedmidílným seriálem o tajemství přežití elitních SAS nás provede Eddie Stone (veterán SAS) s dalšími třemi veterány, kteří rovněž sloužili u SAS. V jednotlivých dílech uvidíme, jak čtyřčlenný tým pronikne za nepřátelskou linii, aby zde odstranil vrchního velitele. Zjistíme, jak přežít brutální výslech a mučení v rukou nemilosrdného nepřítele a ukážeme si, jak ve stylu SAS uprchnout a vyhnout se nepřátelským jednotkám.

Korupční skandály, mafiánské vraždy, útoky na novináře, podivné nákupy stíhaček. Jen náhoda nebo přímý důsledek opoziční smlouvy a zákulisních politických dohod?
Předlohou ke vzniku tohoto dokumentu byla stejnojmenná kniha Erika Taberyho, v níž se autor vrací ke klíčové etapě polistopadového politického vývoje – čtyřletému období platnosti tzv. opoziční smlouvy. Její následky provázejí naši zemi dodnes, tvrdí autoři dokumentu. Jak tento postoj zdůvodňují a které události až do dnešních to podle nich dokazují, se dozvíte v dokumentu režiséra Tomáše Kudrny.
České znění.