Nápad na tento filmový experiment a nádhernou obrazovou koláž vznikl v roce 2010 v Sundance Institutu, který byl přizván k účasti na celosvětovém kinematografickém pokusu. Britský režisér Kevin Macdonald plánoval natočit celovečerní dokument, jenž by se odehrával během jediného dne. Producent snímku Ridley Scott (Vetřelec, Blade Runner) se spolu s režisérem rozhodl pro svůj originální projekt využít vzrůstající popularity YouTube. Posléze s týmem talentovaných střihačů zpracovali více než 80 000 příspěvků, které přišly ze 197 zemí, což obnášelo okolo 5000 hodin velmi osobních a emotivně působivých videoklipů. Poprvé v historii vznikl unikátní dokumentární film vytvořený z minipříběhů, jež natočili lidé z celého světa. Divák se tak může vydat na hluboce spirituální, hodinu a půl trvající cestu po planetě Zemi, jak vypadala 24. července roku 2010.

James Cameron vypráví o svých filmových zkušenostech na TED. s českými titulky a kompletním přepisem textu.

Dokument Nadi Kverkové o největší rukopisné knize světa Neobvyklý a velmi zajímavý dokument vznikl jako producentský záměr Národní knihovny ČR v Praze. Představuje jeden ze středověkých divů světa, Codex Gigas neboli Ďáblovu bibli. Ve své době se CG těšil velké popularitě, jak učenců, tak milovníků kuriozit. K těm patřil i císař Rudolf II., který bibli získal do svých sbírek. Spolu s mnoha jinými uměleckými předměty ji otamtud odvezli v roce 1848 švédští vojáci a od té doby je uchovávána ve Švédské národní knihovně ve Stockholmu. Švédsko za posledních tři sta padesát let opustil CG jen třikrát. Naposled se Ďáblova bible vydala v září roku 2007 za přísných bezpečnostních opatření do země svého původu a byla vystavena v Národní knihovně ČR. Film je vlastně putováním po místech spjatých s historií CG. Málkokdo ví, že kniha vážící 75 kilogramů, vázaná v dřevěných deskách o rozměrech 90 x 50 centimetrů, vznikla na přelomu 12. a 13. století v dnes již neexistujícím benediktském klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Její sepsání provází pověst o hřísném mnichovi, který prý s pomocí ďábla zhotovil toto dílo jako výraz pokání za jednu noc. Odborníci se však domnívají, že se jedná o dílo, které vznikalo po dobu nejméně dvaceti let a jejímž autorem byla patrně jedna osoba. Tento unikátní opus putoval dále po benediktských klášeterech v Břevnově a Broumově, až nakonec skončil na Pražském hradě. Události konce třicetileté války nakonec způsobily, že se Codex Gigas s českými zeměmi – asi – navěky rozloučil. Ale to je i v XXI. století osud mnoha uměleckých památek, nejen evropských, které se do země svého původu patrně už nikdy nevrátí.

Vzpomínky pěti účastníků stalinských deportaci do táborů na Sibiři. Začátkem roku 1945 bylo v sovětských táborech 5,5 milionu trestanců. Již v průběhu 1. půlky roku 1945 přibyly další 4 miliony trestanců. Mezi desítkami milionů obětí stalinismu byly i občané Slovenska. Podle neúplných údajů Moskevského ústředního archivu bylo ze Slovenska odvlečeno 6982 osob, z toho 210 žen. V táborech zemřelo 532 slovenských občanů, dalších 17 bylo popraveno. Ve filmu Ondřeje Krajňáka nabízí autentické výpovědi pěti odvlečeno občanů, účastníků stalinských deportací: Jana Kosuta, Josefa Bobalíka, Josefa Tekeliho, Jura Ružbaského a Antona Felbera, kteří přežili mnoho let v Ruském Gulagu. Po návratu na Slovensko jejich státní orgány přijaly s nevolí a pronásledování rehabilitovaných trestanců pokračovalo. Československé úřady jejich zařazovali na těžké manuální práce. Nadále jejich podezřívali z vlastizrady a nepřátelství proti socialistickému zřízení. Nesměli studovat a zastávat veřejné funkce. O svých zážitcích z trestaneckých táborů nesměli mluvit. Výpovědi dnes již osmdesátiletých starců odhalují cestu jejich trpkých osudů. Popisují důvody jejich zatčení, bolestnou cestu na daleký Sibiř a útrapy v táborech nucených prací. Skutečné rehabilitace se dočkali až o 40 let později po listopadu 1989. Závěrečná část dokumentu zachycuje jejich šťastný návrat domů. Dokument je svým obsahem mementem pro budoucí generace. Slovensky.

Dvoudílný dokumentární film přináší podrobný portrét Alberta Einsteina, který přispěl k moderní vizi fyzikální reality víc než kterýkoli jiný vědec. Sleduje jeho cestu studenta, který vyletěl ze zkoušek, až po post nejrenomovanějšími fyzika světa. Zarážející je, že tato transformace se udála za méně než deset let. Co bylo tajemstvím Einsteinovy ​​kreativity? Jak mohl skromný úředník bez pravidelného přístupu k akademické literatuře nebo styku s vědci přijít s třemi revolučními teoriemi v průběhu jediného "zázračného" roku 1905?
Alberta Einsteina vnímal svět jako moudrého rozvážného vědce – génia. Existoval však i jiný, takříkajíc soukromý Einstein, jehož myšlenky a pocity se podařilo odhalit teprve nedávno. Nové objevy jeho dokumentů, sešitů a milostných listů Mileve a Else nám konečně poodhalili muže, kterého objevy týkající se světla, prostoru a času, změnili náš pohled na vesmír.

Dokumentární seriál slavného vědce a sci-fi spisovatele A.C Clarka z roku 1980 o 13 dílech, v nichž se věnuje různým tajemným fenoménům našeho světa, od yettiho a bigfoota, přes různé mořské i jezerní příšery až po starověké technologie.

Přemýšleli jste někdy o tom, jak se vyrábí úplně obyčejné věci? Discovery Chanell Canada přinesl dokumentární seriál "Jak se to dělá", kde diváky zavedl do zákulisí výrobních procesů každodenních předmětů. Od hokejových puků a ručních pilek po letadla a mražené hranolky. Tento pořad divákům předvede zblízka, jak se tyto, na první pohled jednoduché věci, vyrábějí. Každý den nám slouží tisíce obyčejných věcí a nikdo se nikdy nezamyslí nad tím, jak byly vytvořeny. Například asfalt, hasičské helmy, zápalky nebo tetování. Série pořadů "Jak se to dělá" navštíví desítky výrobních linek, na kterých se hrubé materiály přeměňují na hotové výrobky přímo před našima očima. Seriál je o to zajímavější, že náměty na pořady jsou i přímo od diváků.

Studená válka proti sobě postavila dvě nejmocnější říše poválečné éry. Hrálo se o mocenské rozvrstvení vlivu po celém světě a jak Sovětský svaz, tak Spojené státy byly připraveny hrát s nejvyššími kartami, které měly k dispozici – s jaderným arsenálem. Dalo se této situaci předejít? Těžko říct, Sovětský svaz totiž po globální moci a šíření myšlenek komunismu po světě prahnul už mnohem dřív. Své tajné války vedl po celou dobu existence rudého impéria. Komunismus měl být šířen perem i mečem...

Se vzácným archivním záznamem, díky vyčerpávajícímu celosvětovému hledání, se v této řadě seznámíme s deníky a zdrojovými dokumenty, abychom mohli následovat osobní příběhy těch, kteří bojovali ve významných bitvách.

Německý dokumentární cyklus o třech dílech: Díle související videa a přednášky o alternativní medicíně.

Vzpomínka na předčasně zesnulou zpěvačku a autorku, která by se v těchto dnech dožila 50 let. Zuzana Navarová je absolventkou Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze – studovala češtinu a španělštinu. Zdánlivě to je velmi vzdálené tomu, čím se nakonec proslavila – zpěvačka, skladatelka, textařka, hráčka na percuse, producentka (k jejím objevům patří třeba Radůza). Ale kdoví, studium češtiny jí určitě pomohlo k výborným vlastním textům a španělština ji zase přivedla k latinskoamerické hudbě, ze které hodně čerpala coby skladatelka. Někdy se to ale tvrdí přesně opačně, že láska k latinskoamerické hudbě ji přivedla ke španělštině... V každém případě se Zuzana Navarová stala jednou z nejvýraznějších osobností naší hudební scény. Bohužel koncem r. 2004 předčasně podlehla rakovině – letos by se dožila 50 let. Je to škoda nejen pro hudbu samotnou, ale i pro její "občanský nezištný záběr", který projevovala především svými aktivitami v čele Nadace Život umělců. Kamera R. Řeřicha. Režie J. Křížová (1995)