Co skrývá na první pohled klidná vodní hladina, zrozená z jedné obyčejné letní bouřky?
Hmyz zahrnuje téměř tři čtvrtiny známých druhů živočichů, a tak lze současnou etapu vývoje života nazvat érou člověka stejně jako érou hmyzu. Každým rokem jsou popisovány stovky nových druhů. Současná znalost hmyzí fauny představuje jen zlomek skutečného množství odhadovaného na deset milionů druhů. Klíčem evolučního úspěchu hmyzu je jeho úžasná přizpůsobivost – umožnila mu obsadit téměř všechny suchozemské ekosystémy ve všech částech světa. Setkáme se s ním ve vyprahlých pouštích, tropických deštných pralesích, na arktických ledových pustinách, hmyz najdeme od mořského pobřeží až po nejvyšší hory. Ačkoliv doménou hmyzu je souš, mnoho druhů se přizpůsobilo životu ve sladké vodě. V ní najdeme mnoho dravých brouků, zákeřných jedovatých ploštic, elegantních obyvatel hladiny či nenasytného planktonu. Na první pohled klidná hladina louže, která se zrodila z jedné letní bouřky, neprozradí, že se jen několik centimetrů pod ní odehrává každodenní boj na život a na smrt. V trsu hustých vodních rostlin, mezi kameny na dně i ve stínu tlejících kořenů se odehrává boj o potravu, o potomstvo, o přežití. Dokument Josefa Dlouhého

Hudební cestopisy, místní hudba a povídání o Řecku, Český rozhlas Leonardo.

Kevin Fong z B.B.C. sleduje příběh Anny Bagenholmový, který posledních jedenáct let fascinuje lékaře po celém světě.
Po lyžařské nehodě, během níž uvázla pod silným ledem, klesla teplota jejího těla na 13,74˚C a její srdce se zastavilo. V době, kdy dorazila do nemocnice, její srdce bylo nečinné přes tři hodiny.
To, co ale mělo Annu zabít, jí nakonec zachránilo – díky mrazivým horským teplotám její mozkové buňky neodumřely a po průlomové operaci byla schopná zcela se zotavit.

Je to podivný a tajemný svět, který nás obklopuje, svět z velké části skrytý našim smyslům. Hledání vysvětlení pravé povahy reality je jedním z největších vědeckých detektivních příběhů. Máme záchytné body z nitra atomů, z horizontu událostí černých děr a z nejvzdálenějších končin vesmíru. Je možné, že jsme částí kosmického hologramu, promítnutého z okrajů vesmíru? Nebo existujeme v nekonečném počtu paralelních světů? Po shlédnutí tohoto vynikajícího dokumentu B.B.C., vaše vnímání reality nebude nikdy jako bývalo.

Vysoko v Himaláji má být odkryta záhadná část ztracené historie Tibetu, která by měla ozřejmit stará tajemství o lidském myšlení, jež možná ovlivnila způsob, jakým dnes žijeme. V nadmořské výšce 3 660 metrů bylo nalezeno tělo tibetského muže sedícího pravděpodobně v meditační poloze. Je dokonale zachované, včetně pravého oka, které ustrnulo ve věčném pohledu. Úřady o něm nic nevědí, ale místní lidé ho uctívají jako boha. Kým byl a jak to, že se jeho tělo zachovalo až dodnes? Jeho existence je záhadou, kterou má v úmyslu vyřešit Victor Mair, jeden z nejvýznamnějších světových odborníků na mumie, spolu se svým vědeckým týmem, vybaveným nejmodernější lékařskou technikou.
O tom, zda-li se jednalo o buddhistického mnicha praktikujícího tajnou dzogčhenovou techniku na pomoc svému lidu před přírodní pohromou, ve filmu promluví Její Eminence Džetsün Khandro Rinpočhe a další učitelé tibetského buddhismu.

Největší otázky, které si věda může kdy položit, jsou: odkud všechno v našem vesmíru přišlo? Jak to všechno začalo? Téměř sto let jsme se domnívali, že odpověď známe. Velkým třeskem před nějakými čtrnácti miliardami let. Nyní ale někteří vědci věří, že to opravdový začátek nebyl. Náš vesmír už mohl před tímto divokým okamžikem stvoření existovat.
B.B.C. vás zavede na ojedinělou cestu do neznáma. Budete moci prozkoumat omamný svět kosmických výbuchů a paralelních vesmírů a zjistíte, co se stalo před velkým třeskem.

Profesor Brian Cox prochází padesátiletým archivem B.B.C. a hledá zmínky o vztahu člověka k Měsíci a zamýšlí se nad tím, co nás vlastně na Měsíc přivedlo, a jestli bude lidstvo někdy schopné takový projekt a cestu zopakovat. Dále hledá zmínky o vztahu člověka k Marsu s o naší snaze nalézt na Marsu život.

B.B.C. se v tomto dokumentu pokouší odpovědět na známou otázku: "Jak dlouhý je kus provázku?" Co ale na začátku vypadá jako jednoduchý úkol, se posléze mění na překvapivou cestu, na níž není nic, jak vypadá. Po setkání s předním matematikem se dozvídáme, že krátký provázek může ve skutečnosti být nekonečně dlouhý. Když ho prozkoumáme na atomární úrovni, začne být měření ještě podivnější. Nejenže mohou být předměty na více místech současně, ale dokonce samotná realita se zdá být iluzí. Nakonec se dozvídáme, že změřením kusu provázku bychom teoreticky mohli vytvořit černou díru, která by přinesla zkázu našemu světu.

Máme jedinečný vztah se psy. Ze všech zvířat na Zemi jsou nám nejblíže. Čím je ale naše pouto tak speciální?
Tomuto fenoménu se věnuje čím dál více výzkumných středisek po celém světě. Od výzkumu fosílií, přes sekvencování psího genomu, ke kognitivním experimentům, psi začínají být rychle zrcadlem, kterým můžeme více porozumět sami sobě.

Růže jsou červené, fialky fialové, podle nejnovějších výzkumů jsou ale tyto barvy ve skutečnosti iluzí, kterou si sami vytváříme.
Televize BBC přináší překvapivou pravdu o tom, jak všichni vnímáme svět. Můžete si myslet, že růže je červená, obloha modrá a tráva zelená, nyní se ale zdá, že barvy, které vidíte vy, nemusí být ty samé, jaké vidím já. Vaše pohlaví, věk a dokonce nálada ovlivňují vnímání barev. Vědci odhalili skryté síly, které mají barvy nad našimi životy – červená z vás udělá vítěze, modrá zrychluje čas a další.

Unikátní americko-sovětský projekt měl snahu přiblížit detailně a komplexně 2. světovou válku objektivním pohledem. Bohužel zůstal nedokončený po invazi Sovětů do Afghánistánu.