Kdysi to byly významné metropole mocných států, ale pak na ně svět zapomněl. Cyklus televize BBC. České znění.

O cestě za vírou a proroky. Z cyklu Inventura Febia.
Dokument o náboženské organizaci, která na našem území působí řadu let a postupně zesílila tak, že si pronajímá i velké sportovní stadiony. Režiséra však zajímal především myšlenkový svět příznivců.

dramaturg: Alena Hynková, střih: Jan Zuska, zvuk: Vladimír Nahodil, produkce: Miroslav Šimčík, kamera: Vladimír Holomek, námět, scénář a režie: Petr Slavík

Tomáš Halík provází světem velkých věroučných systémů.
Struktura lidského života se opírá o několik základních nosných bodů. Jsou jimi svátky, slavnosti, ale i mimořádné či naopak opakující se události, skutky nebo činnosti. Systém těchto životních milníků vnímá každé náboženství trochu jinak, a přece v něčem vždycky stejně. Cyklus Prolínání světů nabízí setkání se způsoby, jak tyto uzly lidského života chápou největší světová náboženství.

Tématem 15. dílu seriálu Prolínání světů je násilí. Je to téma nanejvýš aktuální, spojené s fenoménem terorismu, ale i s řadou otázek nad minulostí a jejími důsledky pro dnešní svět. Dokument ale položí i opačně postavenou otázku: Je spojení násilí a náboženství vůbec relevantní? A pokud ano, do jaké míry? (2006). Režie M. Kratochvíl

lidé bez stále nových léků přežijí, farmaceutický průmysl však ne... dokument s českými titulky.

Dále dokument Money Talks který odhaluje taktiku jakou používají velké farmaceutické firmy k maximalizaci zisku. Zahrávají si se zdravím pacientů. Použitím zavádějící reklamní kampaně, atraktivní reportáže o tom jak je lékaři používají a další neetické praktiky. Farmaceutický průmysl v USA každoročně otáčí miliony dolarů prodejem nebezpečných, nepotřebných a předražených léků.

Čeští odborníci pracují na největším evropském vědeckém projektu všech dob.

Aby lépe pochopili složení hmoty a více nahlédli do tajemství vesmíru, používají vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) nový urychlovač částic. Jde o největší hadronový urychlovač na světě a nachází se pod švýcarsko-francouzskou hranicí. Jaké experimenty provádí a v budoucnosti hodlá provádět? Jaké objevy může přinést? A jaká rizika jsou spojená s jeho provozem? Odpovědi hledá dokumentární film režiséra Jana V. Sachera, kterému se podařilo dostat před kameru špičkové odborníky, včetně řady nositelů Nobelových cen. Snímek vznikl jako absolventský film pražské FAMU. Režie Jan V. Sacher

Industrializace potravin zabydlela v naší ledničce stabilizátory, konzervanty, aromata, barviva a další přídatné látky. Již nekonzumujeme obyčejné jídlo, ale produkty chemického průmyslu. Lze se proti tomu vůbec nějak bránit? Režie L. Kokeš
Většina jídla, které každý den konzumujeme, urazí před tím, než skončí v naší lednici, dlouhou cestu. Od výrobce do skladu, ze skladu do supermarketu, ze supermarketu domů. Potraviny tento dlouhý transport musí vydržet a přitom zůstat čerstvé. Nevyhneme se proto stabilizátorům, konzervantům a dalším přídatným látkám. Častokrát nejíme z hladu, ale protože máme prostě chuť. A naše potěšení z jídla vzrůstá s tím, jak jídlo pěkně vypadá a voní. Množství chemických látek tak v naší kuchyni s aromaty a barvivy dále narůstá.
Dokumentaristé nastupující filmařské generace Lukáš Kokeš a Klára Tasovská zkoumají souvislosti filozofického i praktického dopadu vývoje moderní společnosti na naše stravování. Kam se posunula strava v závislosti na lidském pokroku? Proč Středoevropan nikdy nepozná pravou chuť banánu? A proč se do České republiky dováží potraviny, které jsou méně kvalitní, než v jiných zemích, a navíc dražší? Můžeme s tím jako spotřebitelé něco udělat? A chceme to vůbec?

Vysoká spotřeba fruktózy, která je obsažená v kukuřičném sirupu, kterým se sladí nápoje, džusy i další potraviny, vede k obezitě a poškození jater. Souvislost dramatického vzestupu výskytu obezity a metabolického syndromu v posledních desetiletích zaznamenalo u americké i české populace mnoho výzkumných pracovníků. Vyšší příjem fruktózy přispívá i k postižení diabetem a dokonce zvyšuje riziko kardiovaskulárních nemocí a poškození ledvin. Ukážeme vám ale také, jak si pomoci: z rostliny stévie lze doma získat sladidlo, které neobsahuje vůbec žádné kalorie.

Strhující umělecký dokument KOYAANISQATSI (1983) je předchůdcem u nás dobře známého snímku POWAQQATSI (1988). Oba filmy jsou součástí zamýšlené trilogie o stavu tohoto světa. Koyaanisqatsi začal režisér Godfrey Reggio realizovat v roce 1974 jako svou prvotinu v době, kdy mu bylo třiatřicet let a kdy měl za sebou dvacetileté působení v Řádu křesťanských bratří. Příprava, natáčení a střih si vyžádaly skoro deset let. Pod záštitou Institutu pro oblastní výchovu (IRE – Institute for Regional Education) stvořil autor třiaosmdesátiminutový snímek bez jediného slova, v němž hraje důležitou roli vedle obrazu i minimalistická hudba Philipa Glasse.

Kdo postavil katedrálu sv. Víta na Pražském hradě a proč? Kdo její výstavbu financoval a proč nebyla dostavěna? Proč se o ni katolická církev celá staletí nestarala, proč a za čí peníze ji nakonec dostavěli čeští vlastenci a nově vzniklá Československá republika? Jak je možné, že ji chce dnes církev v rámci restitucí zpět. Dokument byl vyprovokován snahou katolické církve domoci se katedrály a mnoha dalších budov a pozemků v jejím okolí na území Pražského hradu. Spor se táhl přes 15 let.

Československá vojenská opevnění.

Dokument o přepadení Jablůnkovského tunelu na počátku 2. světové války.